V ĆEŠTINĚ / In Czech

Pivní lázně v Černé Hoře



Dnešní hektický způsob života moderního člověka, jeho pracovní vypětí a stres vyvolává nutnost načerpat nové síly.  Díky potřebám relaxace dochází k prudkému rozvoji a také diferenciaci  wellness turistiky. Pivní lázně a jejich léčivé účinky mohou být lákavou formou odpočinku a současně významnou prevencí proti nemocem. Pravé pivní lázně zlepšují imunitní systém organismu, jsou -li realizované v příjemném prostředí obohacují hosty i duševně. 

K dnešním trendům patří vyhledávání zdravých destinací, roste poptávka po aktivních dovolených, kdy klienti upřednostňují lokality vhodné pro pěší turistiku či cykloturistiku nebo  možnost navštívit historickou památku. Jednou s takových lokalit, které splňují ideální podmínky pro pivní wellness turistiku jsou  pivní lázně v Černé Hoře, nacházející se v hotelu Sladovna. Unikátní je jejich umístění v luxusním wellness centru a v blízkosti pivovaru Černá Hora, který je nejstarším fungujícím pivovarem na Moravě. První přímý důkaz o existenci pivovaru je z roku 1530. 



Lákavou nabídkou pro hosta je prohlídka pivovaru a současná možnost uvařit si vlastní  kořeněné pivo na nejmenším průmyslovém pivovaru v České republice. Jedinečným úkazem v blízkosti  hotelu Sladovna  jsou vápencové jeskyně  Moravského krasu, dále  kulturní památky – zámek v Lysicích  a v Rájci – Jestřebí.  Každoročně se koná v září v pivovaru a celé obci Pivní pouť.




ZELENÉ LUHAČOVICE


Lázeňské město Luhačovice prodělává nejrozsáhlejší proměnu za posledních několik desítek let. Podle výkonného ředitele Lázní Luhačovice Jiřího Dědka největší proměnou prochází v těchto dnech Lázeňské náměstí a park v Luhačovicích. Jarní práce na obnově lázeňského areálu jsou v plném proudu. Plán revitalizace počítá s celkovou výsadbou 476 stromů, 15 290 keřů, 7 499 trvalek a s ošetřením 104 dřevin.


"Pracuje se současně na několika místech od pramene Ottovky přes Lázeňské náměstí až téměř k dětským léčebnám. Rozšiřuje se především travnatá plocha na náměstí před Společenským domem a v jižní části parku vzniká buková alej, která s nově vytvořeným chodníkem propojí promenádu s lázeňskou kolonádou," upřesnil generální ředitel Lázní Luhačovice Eduard Bláha. Většina prací bude dokončena na začátku hlavní sezony na přelomu května a června.


Nepřehlédnutelné zelenající se stromořadí kulovitých javorů podél řeky Šťávnice, které bylo vysázeno na podzim, plynule pokračuje téměř přes celé Lázeňské náměstí. V přemostěném úseku v těchto dnech vznikají pravidelné květinové záhony růží a levandulí, které symbolizují řeku vystupující na povrch. "Upravena je už i japonská zahrada vedle hotelu Jestřabí a u Bruselské fontány před hotelem Dům B. Smetany vysazují zahradníci stálezelené keře," doplnil Dědek. Pavilon pramene Nový Jubilejní je nově obklopen rododendrony a proměnu čeká i okolí vily Alpská růže a Vily pod lipami.

Projekt Revitalizace zeleně v lázeňském areálu Luhačovice je spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí, tedy z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Celkové výdaje projektu činí zhruba 27,8 milionu korun. Dotace ze státního fondu činí asi tři miliony korun, z evropského pak přibližně 17 milionů.

Zdroje zpracování:
novinky cz/cestování/ 318556- lazenskem- parku-v-luhacovicich-zacal-kompletni-obnova-zelene.html
www.novinky.cz.cestování
www.lazneluhacovice.cz/obnova-zelene.php



Wine Wellness Hustopeče


V Hustopečích patentovali unikátní wellness terapii, dokázali zhodnotit vedlejší vinné produkty pro přípravu zkrášlujících a léčících procedur. Základem je využití matoliny z vylisovaného hroznu, který je vzácným zdrojem přírodních látek. Procedury jsou zaměřeny na speciální koupele ve vinném kalu a v matolině- stonku a slupkách zbylých po vylisování hrozunu, tělový peeling pastou z vinných jadérek, matolinové tělové zábaly. Vinné hrozny jsou známé jako antioxidanty, které v lidském těle účinně odbourávají škodlivé volné radikály.Vinné terapie chrání a omlazují pokožku, kterou zanechávají hladkou a pružnou. Extrakt z vína navíc umí hubit kvasinky a bakterie. Vinné lázně v Hustopečích jsou jediné svého druhu v celé republice, které zahájili úspěšně provoz. Za vínem a jedinečným vinným wellness začali přijíždět klienti z České republiky i ze Slovenska . Víno je nejen dobrým produktem pro relax,ale i dobrou podnikatelskou inspirací. Za necelý rok vzrostl počet návštěvníků hotelu v Hustopečích a jeho Wine Wellness o 30%.
Zdroje:
www. winewellness.cz/aktualne/v-hustopecich-patentovali-unikatni- wellness- terapie
www. Kudyznudy.cz



Evropský trh wellness turismu očekává se růst ve výši 7,3% do roku 2017



Susie Ellis, předsedkyně a výkonná ředitelka, Global Spa and Wellness Summit (GSWS), představila v rámci ITB Berlín výstupy výzkumné studie nazvané The Global Wellness Tourism Economy 2013.

Podle S. Ellis, respektive podle výstupů z výzkumu, wellness turismus je trhem s celkovým příjmem téměř půl miliardy amerických dolarů, což činí 14 procent celkových globálních příjmů z turismu (3,2 miliardy USD). Wellness turismus je schopný vytvořit 12 miliónů přímých pracovních míst. Předpokládaný růst wellness trhu je 9,1% ročně do roku 2017.

Typickým wellness trhy jsou Evropa s 203 milióny příjezdů a Severní Amerika s 163 milióny příjezdů, ale Asie a Latinská Amerika jsou považovány za destinace, které v budoucnu budou růst dynamičtěji. Domácí wellness turismus tvoří 68% příjmů na celkovém wellness trhu, ale domácí wellness turista utrácí méně peněz (680 USD na pobyt) než mezinárodní (2066 USD na pobyt). Domácí wellness turista utratí však o 150% více než je průměrná útrata běžného domácího turisty. Třináct z dvaceti nejúspěšnějších zemí z pohledu domácího wellness turismu se nachází v Evropě. Na prvním místě je Německo, na třetím Spojené království a na šestém místě je Rakousko (pozn. výběr zmíněných zemích je proveden na základě zemí účastnících se v projektu WelDest). Evropský trh wellness turismu je zodpovědný za 2,4 miliónů přímých pracovních míst napříč Evropou, celkový regionální ekonomický dopad je ve výši 451,7 miliard USD a očekává se růst ve výši 7,3% do roku 2017.

S. Ellis hovořila také o základní terminologii a zaměřila se na rozdíly v termínech “health”, “medical” a “wellness” turismus. Jednoznačně doporučila používat termín “medical” než “health” turismus. Experti z GSWS identifikovali pět klíčových aspektů vedoucích k posílení wellness turismu:
• zaměření na jedinečnou, původní (domácí) nabídku
• nezaměňovat wellness turismus se zdravotním turismem
• neopomíjet domácí wellness turisty
• vytvářet wellness balíčky a zdůrazňovat faktor “cítit se dobře”
• pro wellness turisty je klíčovým sdělením důraz na “eko”.

Wellness turismus je schopný vytvářet synergie s ostatními typy turismu vznikajících na základě existence výklenku na trhu, jako například s kulturním turismem, kulinářským turismem, sportovním a udržitelným turismem.
Více informací naleznete na www.wsgs.org.

Zdroj: Susie Ellis, The Global Tourism Wellness Economy 2013, ITB Berlin 2014.



Cestovní ruch a jeho dopady na společnost



Ve dnech 26. - 27. února 2014 pořádá Vysoká škola polytechnická v Jihlavě 9. Mezinárodní konferenci Aktuální problémy cestovního ruchu na téma „ Cestovní ruch a jeho dopady na společnost“. Hlavním cílem konference je vytvořit podmínky pro mezinárodní setkání odborníků z praxe a akademické sféry. Přínosem konference je vytvořit prostor pro diskusi nad aktuálními problémy cestovního ruchu se zaměřením na problematiku dopadů cestovního ruchu na současnou společnost. Aktuální problematiku mapuje příspěvek Fišerové, Klímové: „ Kulturní tradice jako prvek formující moderní trendy ve wellness“. Příspěvek využívá výstupy z mezinárodního projektu WelDest, který je realizován za finanční podpory EU. Jeho hlavním cílem je vytyčení formou průzkumu poskytování základních služeb, zdrojů, profesionálního personálu a prvků „zdraví a pohody“ v určité turistické destinaci, které jsou kladně hodnoceny jak turisty, tak místním obyvatelstvem.

Upozorňuje na wellness a saunovací rituály, které jsou neodmyslitelnou součástí , všech významných světových kultur, i když se liší zvyklosti doprovázející jejich provozování. Různorodost saunovacích rituálů se zohledněním kulturních specifik může být rozhodující součástí tvorby produktu zvolené destinace cílené na konkrétní segment turistů.




Informace o průběhu zkoumání mezinárodního projektu WelDest

Výstupy primárního průzkumu a jejich následná analýza jsou nyní k dispozici. Sběr primárních dat byl realizován se 748 respondenty z Rakouska, Finska, Německa, České republiky a Spojeného království. Otázky byly zaměřené na to, co přesně láká hosty H&WB destinací, které služby nebo elementy určité destinace hodnotí jako nejdůležitější pro naplnění jejich potřeb?

Do průzkumu bylo zapojeno 52 pracovníků z veřejné správy, regionálních developerů a manažerů v oblasti služeb po celé Evropě, kteří jsou zapojeni do tvorby a poskytování služeb, jež jsou součástí H&WB destinací.
Průzkum se soustředil na vymezení úlohy, kterou H&WB v současné době hraje v daných místech a jakou úlohu budou mít do budoucna.

Zařízení, ve kterých byl proveden průzkum, jako například ThermalBathSpa nebo MalvernSpa ve Spojeném království, převážně prokázal, že potřeby zákazníků jsou naplňovány. Dotazovaní byli v různých věkových segmentů a převážně posuzovali návštěvu lázní jako formu odpočinku, nikoliv jako důvod pro zdravotní či lékařský pobyt.

Klíčová zjištění posílila potřebu toho, aby organizace a destinace kombinovaly odbornost a dovednosti ve vztahu k léčení se širší péčí o zákazníka, jakož i k otázkám služeb v rámci cestovního ruchu. Faktory, jako je pověst destinace, přírodní a vytvořené prostředí a podporující výrobky, jako například místní kuchyně, akce a kultura jsou rovněž důležité. Podnikatelé potvrdili důležitost koordinovaných aktivit na úrovni destinace, partnerskou spolupráci s efektivním organizačním řízením destinace. Rozdíly v Evropě jsou evidentní – Finové jsou aktivnější, Britové se rádi nechávají hýčkat, Němci si více užívají zdravotní péče.

Průzkum je prvním důležitým výstupem ze čtyř etap, které budou plněny v roce 2014, jako součást celého projektu. V současné době se rovněž zpracovává metodická příručka (e-Handbook), která se soustředí na případové studie reflektující nejlepší praxi v oboru a poskytující podrobný rámec pro řízení destinace a rozvoj potenciálních destinací, které mají zájem o relevantní produkty well-being. Podporou pro tento postup bude sebehodnotící nástroj, který bude destinacím poskytovat poradenskou službu v otázkách, jak rozvíjet danou oblast a vzdělávací materiály vztahující se k výuce o zdraví a well-being cestovním ruchu.



Výzva k odevzdání příspěvků o H&WB destinacích v cestovním ruchu, 16. – 17. září Turku, Finsko

Seminář se uskuteční od 16. do 17. září na Universitě aplikovaných věd v Turku, Finsko a bude pokračovat na palubě lodi M/S Viking Grace formou volitelné účasti (od večera 17. do večera 18. září) přes nádherné souostroví mezi Finskem a Švédskem.

Seminář poskytne příležitost badatelům a praktickým lékařům ze všech zemí světa vyměnit si náměty a vědecké závěry, diskutovat o nových a vznikajících směrech v oblasti výzkumu a praxe. Seminář bude organizován ve spolupráci s Evropským svazem LLP (financuje projekt WelDest) a Obchodní fakultou, ITC a CŽV University aplikovaných věd v Turku (v rámci programu Degree Program in Hospitality Management).


Tématické okruhy:

Účastníci jsou vítáni se svými prezentacemi koncepčních a empirických dokumentů k následujícím tématům:


• Konkurenceschopnost turistických destinací, zejména z hlediska zdraví a well-being destinací a regiónů (např. poskytování služeb, zdroje, kompetence jako součást konkurenceschopnosti

• Destinační management a aspekty široké spolupráce podnikatelských subjektů v otázkách plánování a řízení cestovního ruchu (např. veřejné-soukromé partnerství, vytváření sítí, organizace řízení destinace, klastry a inovativní systémy)

• Inovace ve službách cestovního ruchu a wellbeing

• Změny v chování spotřebitele a budoucí požadavky na služby ve zdravotním a well-being cestovním ruchu

• Postavení zdravotního a well-being cestovního ruchu v otázkách propagace zdraví a celkové strategie a plánování v rámci místního a regionálního rozvoje

• Mezi-sektorální analýza: synergie a vzájemné propojení mezi zdravotním a well-being cestovním ruchem a relevantními sektory, jako je regionální rozvoj, zdravotní vědy a podniky, které tvoří nové produkty CR

• Kvalita řízení, bezpečí a udržitelnost H&WB destinací.



Certifikáty kvality ve zdravotním a well-being cestovním ruchu

Professor Kai Illing, FH Joanneum
Odvětví zdravotního a well-being cestovního ruchu se utvářel v devadesátých létech minulého století. Země střední Evropy prokázaly neobyčejný vzestup v poptávce a nabídce. Termální lázně, lázeňské hotely, zdravotní lázně a jiné typy lázní se začaly budovat a lidé se rozhodli, že budou mít svoji wellness dovolenou. Tento typ placeného hýčkání, odpočinku a někdy i zdravého prožití volného času, se nerozvíjel stejným tempem ve všech evropských zemích. Některé východoevropské země více trvají na zdravotnické stránce lázeňských tradic s přírodními léčebnými prostředky. Část těchto pobytů bývá hrazena zdravotními pojišťovnami.
Bouřlivý rozvoj trhu často reaguje stejným způsobem: někteří z nových dodavatelů imitují úspěšné služby, ovšem finančně je nabízejí v neadekvátním poměru ke kvalitě. Kvalita se vytrácí, klienti jsou zklamáni a ti, kdož zastávají přístup nejlepší kvality, se pokoušejí nastavit takové nástroje, které jim pomáhají překonat nekvalitní konkurenci. Nástrojem takového typu je např. certifikát kvality, kterou mohou získat relevantní společnosti.Při splnění daných kritérií dostanou osvědčení.



Jednu ze známých certifikátů kvality uděluje Evropský lázeňský svaz (ESPA) htt://europespa.eu. (Standard kvality pro zdravotní lázně a poskytovatele zdravotních služeb wellness v Evropě.)Toto ocenění zahrnuje na 1000 ambiciózních kritérií kvality soustřeďuje se na ty společnosti, které podnikají v přírodním typu léčby. Tento certifikát může obdržet jakýkoliv subjekt v Evropě. Ocenění může být uděleno jednotlivých společnostem, jako jsou např. zdravotní lázně, termální koupele a jiná terapeutická střediska.

Odvětví zdravotního a well-being cestovního ruchu ve střední Evropě si vytváří celou řadu certifikátů kvality, tudíž hotel, který chce takové ocenění získat, si musí být vědom různorodosti ohodnocení. Některá jsou založena na víceméně povzbuzujících kritériích, jiná se soustředí na zdraví, další na hýčkání, jiná zase na hodnocení kvality pro hotely a také kliniky.


A co destinace?


Mnoho zemí a jejich turistické destinace se nespecializují na určitá témata, jako je třeba kultura, dolování uhlí, příroda, zdraví a wellbeing.Zdraví a wellbeing jako rozvojová strategie na úrovni destinace je celkem novou záležitostí. Trh ještě nedosáhl na úroveň tvrdé konkurence a tudíž dosud nepojmenoval kvalitu hodnocení a další nástroje potřebné pro konkurenční boj. Ve srovnání s jinými zeměmi se Rakousko pokusilo již v minulosti otevřít trh pro destinace, které se specializují na otázky zdraví a wellbeing. Iniciativa „Rakousko – well-being destinace Evropy“, financovaná vládou, začala pracovat před deseti léty a prokázala, že zdraví a wellbeing se mohou stát destinační příležitostí. Od té doby se některé další destinace pokoušely, celkem úspěšně, rozvíjet své služby. Pečetě kvality ve vztahu ke zdraví a well-being destinací nejsou ještě zcela běžné , neboť tento trh se rozvíjí pomalu ve srovnání s wellness hotely a lázeňským trhem. Nicméně např. projekt RegioSana (www.regiosana.eu) se zdá být jedním z prvních, který si vytvořil svoji značku kvality, která zahrnuje vlastní hodnotící nástroj, certifikovaná hodnotící kriteria a průvodní poradenství.


Mezinárodní Weldest skupina, Rakousko

Právě před začátkem nového roku začal rakouský tým organizovat skupinu k diskusi o současných výsledcích průzkumu WelDest projektu. Průmysl a přidružení partneři akceptovali pozvání. Prof. Kai Illing prezentoval výsledky průzkumu a proběhla diskus s partnery o významu projektu WelDest

Pro získání představy o setkání jsme vytvořili krátký video prezentací:





Partneři komentovali výsledky průzkumu. Konkrétní vyjádření některých partnerů:

Petra Gangl není výsledky průzkumu nijak překvapena. Ví, jako manažerka v cestovním ruchu, že je velmi obtížné řídit a rozvíjet infrastrukturu a zdroje bez hotelů, které si přejí poskytovat služby týkající se zdraví.

Kai Illing ve svém komentáři uvedl projekt rakouského „XUNDHEITSWELT“, který je jedním z nejlepších praktických příkladů H&WB destinací v Rakousku. V této oblasti je jenom jeden wellness hotel a ostatní subjekty jsou kliniky a termální koupele.

Petra Gangl zdůraznila, že regionální DMO mohou pomáhat k vytváření dobrý základ pro wellness hotely.

Helmu Simi konstatoval, že je nezbytně nutné, aby řetězce služeb byly propojeny a aby existovalo vyrovnání mezi kvalitou nabízených služeb a kvalitou jako takovou. „Odpovídá nabídka na papíru reálné nabídce?“, toto je jedna ze zásadních otázek v jeho práci a rovněž ji vidí i v otázkách průzkumu.

Frank Amort konstatoval, že mezisektorálníspolupráce všech partnerů v regiónu je zásadní pro regionální rozvoj a propagaci projektů o zdraví. „Cestovní ruch potřebuje politiku a naopak“! Dalším bodem, který shledal ve výsledcích průzkumu zajímavým je fakt, že spotřebitelé se nezmiňovali o zdravotnické infrastruktuře tak zásadně, jako podnikatelé.

Karin Gebhart nevidí konflikt mezi kvalitou a cenovou hladinou. Existují široké možnosti pro všechny účastníky na trhu, aby co nejlépe vykonávali svoji práci a garantovali nejvyšší kvalitu za dostupné ceny. Podle jejích zkušeností hosté chtějí dostat kognitivní animaci v průběhu svého pobytu, jako je např. nabídka kulturních a sportovních aktivit. Petra Gangl řekla, že v tomto smyslu hosté v Attergau rovně vyžadují kognitivní animaci, ale pouze v případě, že v místě pobývají déle, tj. více než jeden týden.

Christian Husak zdůraznil význam přidané hodnoty v regionech. Vytváření sítí je podle něho zásadní věcí. Vytvoření H&WB destinace může vést ke vzniku jedinečného prodejního místa (USP), pokud to uděláme správně.


Po tomto zasedání rakouský tým s KaiIllingem a Danielem Binderem prezentovali WelDest rámcový model, který vedl k zajímavé diskusi o jeho cílech a tématech.

Silné stránky současného modelu jsou velmi sofistikované a dávají velkou příležitost stát se významným nástrojem rozvoje H&WB regiónů. Nicméně měli bychom také zvážit relevantní zdravotní aspekty a užívání jednoduššího a srozumitelnějšího jazyka.

S nejlepšími pozdravy z Rakouska
Daniel Binder



Wellness jídla, nový trend v gastronomii

Dne 28. 11. 2013 se uskutečnil workshop se zaměřením na gastronomii v souvislosti s nabídkou Wellness stravování. Přednáška a následná diskuse byla určena studentům VŠH, uskutečnila se v rámci volitelného předmětu Management lázeňských a wellnessových služeb.


Přednášející pan Jaroslav Škvařil je členem grémia a lektor odborné skupiny pro nutrici České společnosti pro výživu vegetariánství (ČSVV) a člen Skupiny pro rozvoj školního stravování při MŠMT ČR. Zavedl Wellness jídelníček v OREA Wellness Hotelu Santon a Semafor kvality stravování v a.s. Slovnaft.

V přednášce autor analyzoval pojem Wellness v těchto souvislostech, doporučoval odpovídající způsob stravování a doložil vliv navržené stravy na zdraví a výkon člověka, jak fyzický, tak i intelektuální. Současně hodnotil Wellness stravování z pohledu nových vědeckých poznatků o výživě člověka a způsob uvedení těchto poznatků do praxe. Přenáška byla, formou diskuse, v samotném závěru vedena, jako společné hledání odpovědí na otázky k výše uvedenému tématu. V této souvislosti byl představen vyučující Věrou Fišerovou mezinárodní projekt WelDest jehož součástí je VŠH v Praze 8. Upozornila na základní kritéria, která mohou být důležitá pro definování „pohodové- zdravé destinace“, kde nabídka kvalitního a zdravého stravování by neměla chybět.



WelDest v Bruselu....

Okouzlující Brusel, neoficiální hlavní město EU, zažil tři velmi přínosné dny při nedávném setkání týmu WelDest, složeného z partnerů z pěti zemí, kteří se sešli, aby prodiskutovali pokrok v projektu.

WelDest si klade za cíl vytvoření rozvojového rámce, který bude používán veřejnými orgány, organizacemi destinačního managementu a soukromými společnostmi pro komplexní rozvoj destinací, které se zaměřují na péči o zdraví a pohodu návštěvníků tzv. health and well-being (H&WB) destinace. Tento dvouletý projekt, financovaný Výkonnou agenturou pro vzdělávání, audiovizi a kulturu (EACEA) , se nyní dostal do své druhé poloviny.



Daniel Binder a Kai Illing, vedoucí týmu zodpovědného za výzkumnou část projektu, prezentovali žhavé novinky v podobě předběžných výsledků z primárního výzkumu, který byl proveden, jednak se spotřebiteli tzn. turisty a jednak s aktéry cestovního ruchu.

Výzkum na straně spotřebitelů (turistů) byl zaměřen na otázky jako: Co přesně láká turisty do H&WB destinací? Jakých služeb si nejvíce cení v cílové destinaci? Jsou naplňovány jejich potřeby ?
Výzkum s aktéry cestovního ruchu byl proveden prostřednictvím řízených rozhovorů s manažery turismu na všech úrovních, regionálními developery, manažery v oblasti hotelnictví a s dalšími důležitými osobami podílejícími se na sestavení nabídky služeb, které dohromady vytvářejí H&WB destinace. Výzkum byl zaměřen na určení role, kterou H&WB v současnosti hraje v takto zaměřených destinacích a jakou roli bude hrát v budoucnosti.



WelDest tým se těší na nadcházející otevřená setkání, která se budou konat společně s odbornou veřejností za účelem projednání prvotních výsledků, které budou použity k vytvoření metodické příručky a sebehodnotícího nástroje pro rozvoj Health a Well-being destinace. Tyto výstupy budou následně valorizovány, až se tým v březnu sejde na ITB v Berlíně, tentokrát s partnery projektu ze soukromé sféry.



HTV Konference na Vysoké škole hotelové v Praze



Projekt WelDest byl minulý týden představen na každoroční konferenci Hotelnictví, turismus a vzdělávání na Vysoké škole hotelové v Praze formou dvou samostatných prezentací. Lucie Plzáková a Donna Dvorak seznámily posluchače v plénu konference s předběžnými výsledky výzkumu, které vycházely z nedávného setkání projekčního týmu v Bruselu. Další informace o projektu byly dále prezentovány Věrou Fišerovou v odpolední části konference, v sekci Cestovní ruch.



Lucie Plzáková představila účastníkům konference prvotní výsledky analýzy provedené na základě sběru primárních dat ze strany spotřebitelů tzn. turistů a ze strany aktérů cestovního ruchu. Dále upozornila na zcela odlišný přístup v otázce spolupráce ze strany odborné veřejnosti v jednotlivých zemích. Zároveň nastínila plán pro druhou polovinu projektu; jak bude pokračovat a jak budou použity výsledky výzkumu ve vytvoření metodické příručky a sebehodnotícího nástroje pro Health a Well-being destinace.


Odezva na prezentované informace o projektu WelDest byla velmi pozitivní doprovázená nabídkou budoucí spolupráce.



Fotky: Kristýna Brožková




Veletrh WORLD OF BEAUTY a SPA 2013 s odborným programem České asociace wellness

Česká asociace wellness (ČAW) připravila odborný doprovodný program na téma Hotelové wellness, nová lázeňská vyhláška a wellness turismus v rámci veletrhu World of Beauty a SPA 2013.

Prezident ČAW Jan Hejma, poukázal na změny ve vývoji lázeňství v České republice v souvislosti s novou lázeňskou vyhláškou č. 267. Zmínil nutnost komercializace lázní a přechod provozu směrem, který osloví platící klienty. Zdůraznil možnosti využití wellness a wellness turismu, který otevírá velký prostor pro lázně.


Konkrétně se zaměřil na wellness koncept. Každý wellness koncept by měl mít svůj „příběh“, který klienta zaujme, souhra interiéru a prováděných procedur má na provoz podstatný vliv.Wellness koncept musí mít svůj náboj a energii, protože harmonizace člověka probíhá díky celkové atmosféře provozu.

Velký zájem vzbudila diskuse se zaměřením na téma co je wellness provoz a wellness hotel. Prezident ČAW v rámci této diskuse upozornil na nové technologie s využitím přírodních zdrojů, které tvoří dokonalou souhru pro fungující úspěšné české wellness. Tímto dal jasnou odpověď na to, jaký wellness koncept by měl být v České republice úspěšný.




Wellness centrum v Babylonu otevřelo nové prostory a nabízí nové služby

Nově rozšířené Wellness centrum slavnostně zahájilo provoz za účasti významných osobností, speciálním hostem byla uznávaná odbornice ve světě wellness Dr. Ludmila Vacek z Vancouveru.


Wellness centrum je další významnou investicí soukromé společnosti do rozšíření a zkvalitnění služeb Centra Babylon Liberec. Nové Wellness centrum se rozkládá na ploše více než 1 000m2 a řadí se tak mezi největší wellness zařízení v České republice.

Nové Wellness centrum nabízí v původních prostorách antické lázně, kde je sauna, římská pára, vířivka, solné a bylinkové inhalace, Kneippovy koupele, Sluneční louka Tepidárium. V nových zrekonstruovaných plochách, původně patřících k Aquaparku, jsou parní lázně, další dvě sauny,, občerstvení v Sauna baru, ochlazovací prostor, nové procedury z přírodních zdrojů: pivní a vinné koupele, peelingy, dary Mrtvého moře a rašelinové a bylinkové obklady. Služby maséra lze využít přímo uvnitř Wellness centra, novinkou je nabídka dětských masáží.

Pro klidné a pohodové prožití volného času a regeneraci sil jsou nabízeny dvouhodinové a celodenní pobyty. Pokud si chcete opravdu užít vše, co nabízí Centrum Babylon ve svých interiérech s využitím moderních technologií, jako opravdové centrum zábavy pro celou rodinu, můžete využít nabídku wellness pobytů v hotelu …. Babylon.


Pokud chcete oslavit patnáct let jedné z libereckých dominant- Centrum Babylon, nenechte si ujít slavnostní otevření zahájení provozu unikátního science centra iQlandia dne 28. 3. 2014 v 11:11 hodin. Nové centrum volně naváže na stávající science centrum iQpark, cílem je popularizovat, propagovat a medializovat vědu a techniku. Speciální narozeninový dárek dostane i aquapark –úžasnou světelnou show s 3D efekty- první svého druhu v České republice. Nezbývá než popřát Centru Babylon Liberec hodně spokojených hostů a do budoucna jen ty nejefektivnější inovační nápady.